Navštivte nás v pražských Vršovicích - Pod Stupni 1567/11. Při nákupu přímo na showroomu (bez předchozí objednávky online) dostanete slevu 5 % na váš nákup. Těšíme se, Monkey Mum. 

Zavádění prvních příkrmů je velké téma. Je to období, kdy už to není taková “pohoda”. Nestačí jen nakojit nebo dát umělé mléko. Už je třeba začít přemýšlet nad stravou miminka. Jsou různé názory na to, kdy začít, jaké potraviny zavádět jako první a také jakou metodu zvolit, protože není jen ta jedna nejznámější. A jak je to se zaváděním bílku a lepku? Vše jsme vám sepsali do tohoto článku.

Kdy začít s příkrmy

U nekojených dětí se doporučuje začít od ukončeného 4.měsíce a u kojených od ukončeného 6.měsíce. Lepší je určitě nechat to na dítěti, ať si samo určí, zda už je na příkrmy připravené. Většinou kolem toho 6.měsíce děti koukají po jídle, které před nimi jedí ostatní a jeví o něj zájem. Pokud zájem nejeví, tak nezoufejte a nabízejte, ale nenuťte. Ukončený 6.měsíc se uvádí hlavně proto, že zásoby železa, které matka předává dítěti už jsou vyčerpané a je třeba železo doplňovat přímo stravou. U nekojených dětí je snaha, co nejrychleji nahradit umělé mléko kvalitní stravou, a proto se začíná dříve. Pokud kojíte a vašemu prckovi je teprve 5 měsíců a jídlo by rád ochutnal, tak směle do toho.

Jakou formu příkrmů vybrat

Buď můžete krmit klasicky ze lžičky mixované příkrmy anebo můžete vyzkoušet metodu BLW (baby-led weaning) neboli jídlo do tlapky. BLW spočívá v tom, že dítěti nabídnete totéž, co jíte vy (bez koření), ale ve formě, kterou zvládne, většinou bez zubů, sníst. Je tedy třeba tepelně upravit potraviny a nakrájet na takové kousky, aby je mohly děti držet v ručičce, tedy na takové hranolky. Pokud dokážete onu hranolku bez problému rozmáčknout mezi svými prsty, pak si s ní poradí i bezzubé dítě pomocí svých dásní. Samo si pak určí, co a v jakém množství sní. U této metody je třeba hlídat dušení. Děti mají naštěstí silně vyvinutý dávicí reflex, takže jim jen tak něco nezaskočí, ale u prvních příkrmů je třeba mít se na pozoru než si zvyknou na pevnější stravu.

Pokud se rozhodnete pro BLW, pak se obrňte trpělivostí, že dítě bude jíst pomalu a zároveň počítejte s tím, že bude všude okolo nepořádek. To k tomu prostě patří a není nic lepšího než, když dítě objevuje jídlo všemi smysly. Díky BLW nebudete muset řešit to, že dítě později nechce jíst kousky, protože je zvyklé na pyré, bude to znát už od začátku. Zároveň nemusíte řešit ani snědené množství, tak jako se to řeší u mixovaných jídel. Dítě si to bude regulovat samo, vy jen po jídle dokojíte nebo nabídnete umělé mléko. Děti jsou do roka kojenci a neznamená to, že by už v roce měly mít nahrazena všechna jídla pevnou stravou. Pediatři se v tomto drží zastaralých doporučení, řiďte se proto svým vlastním pocitem. Vy znáte své dítě nejlépe.

Jaké potraviny zavádět jako první

Nejčastěji se začíná mixovanou zeleninou (dýně, cuketa, batát, mrkev atd.) a za měsíc se pak přidá maso a ovoce. Jsou však i výživové názory, že je lepší začít slabším masovým vývarem, syrovým žloutkem a rozmixovanými játry kvůli vysokému obsahu železa a vitamínu D. No a vzhledem k tomu, že mateřské mléko je z víc jak poloviny tvořeno tukem, pak se nabízí nezačínat zeleninou, která je složená hlavně ze sacharidů, ale něčím tučnějším, což jistě maso a vajíčka jsou. 

Ať už se rozhodnete jít kterýmkoliv směrem, důležité je používat kvalitní suroviny, ideálně maso a zeleninu od farmářů a vajíčka od šťastných slepiček. Pokud však takovou možnost nemáte, pak se tím nestresujte a dělejte to nejlepší, co je v danou chvíli možné. 

Jak je to s tím bílkem a lepkem

Ve spoustě knih a článků najdete informace ohledně bílku, který se má zavádět až po prvním roce života a naopak lepek, že se má zavádět nejpozději do 7.měsíce kvůli možné alergii. Oboje je dnes již vyvráceno. Co se týče vajíček, tak začněte určitě žloutkem, nicméně bílek můžete zavést dříve než v roce a pozorovat reakci svého dítěte. S lepkem naopak nemusíte vůbec spěchat, ten můžete klidně zavést až po první roce. Místo potravin s lepkem můžete nabízet ty bezlepkové jako jsou jáhly, quinoa, amarant, rýže a zpestřit příkrmy červenou čočkou či žlutým hrachem.

Jaké jsou základní potraviny

  • kvalitní maso a vnitřnosti (masové a masokostní vývary)
  • zelenina a ovoce od farmářů
  • vejce od slepiček z volného chovu
  • kvalitní tuk - máslo, sádlo, ghí, avokádový olej, kokosový olej atd.
  • neslazené mléčné výrobky - jogurty, kefíry, smetana
  • ořechy a másla z nich, semínka
  • fermentované produkty
  • ryby a mořské plody
  • luštěniny
  • kokos
  • obiloviny

Chybu určitě neuděláte, když budete svému dítěti nabízet skutečné a kvalitní potraviny. To znamená, že budete nabízet jídla minimálně průmyslově zpracovaná, žádné křupky, sušenky či dokonce sladkosti. Je to i příležitost pro vás najet na zdravější životní styl, protože když u vás neuvidí dítě jíst nic nezdravého doma, pak to nebude vyžadovat ani venku. Samozřejmě se nevyhnete různým akcím a oslavám, kde na vás bude číhat spousta nástrah, dítěti dovolte ochutnat i to vámi zakázané, ale vysvětlete mu, proč to doma nejíte. Ono se pak samo rozhodne, jestli to bude chtít dojíst nebo ne. Je to super základ pro stravování v dospělosti. 

Držíme palce se zaváděním příkrmů. Hlavně se tím nestresujte, protože budou období, kdy děti budou jíst více a pak zase méně nebo vůbec. Některé potraviny děti budou jíst až po desátém či dvacátém nabídnutí. Proto nabízejte, nabízejte, nabízejte. Však ono si to sedne.