Proč nepoužívat chodítko na první krůčky
Chodítek je na našem trhu nepřeberné množství a spousta rodičů se bohužel ani nepozastaví nad tím, že by mohla jejich děťátku spíše ublížit než pomoci s prvními krůčky. Proč chodítka nedoporučujeme jako vhodnou pomůcku pro děti?
Co je to chodítko?
Je to pomůcka, která by dle výrobců měla pomoci dítěti s chůzí. Mělo by se naučit díky němu chodit a ještě k tomu dříve než bez chodítka. Dnes jsou na trhu navíc takzvaná multifunkční chodítka. Takže kromě “podpory” chůze, je možné je využít i jako jídelní židličky nebo jako hrací pultíky s různými aktivitami. Marketingově to vypadá jako skvělá věc, jenže ve finále dítě nebude vědět, co se má s touhle věcí dělat a bude to pro něj matoucí. Ideální je, mít vždy pomůcku na konkrétní aktivitu, aby mohlo dítě procvičovat a soustředit se jen na tu jednu činnost.
Proč tedy nepoužívat chodítko?
Jednoznačně proto, že dítěti nepomůže chodit dříve. K tomu, aby dítě zvládlo samostatnou chůzi, je třeba, aby mělo zpevněné všechny potřebné svaly na těle. A zrovna chodítko tomu vůbec nepomáhá. Dítě v něm naopak nezapojuje tyto svaly a přetěžuje jiné. Dále pak hrozí, že bude mít dítě potíže s vývojem kyčlí, protože postavení nožiček v chodítku není správné.
Vaši rodiče či kamarádi vám mohou argumentovat tím, že chodítko používali a že se to nijak špatně neprojevilo na tělo. Bohužel to se může ukázat až za několik let a nikdo to už nebude dávat za vinu chodítku. Můžou se totiž objevit potíže s bolestmi zad, migrény či dokonce ploché nohy.
Co používat místo chodítka?
Nic. Dítě si na to zkrátka přijde samo. Ani vodění za ruce by nemělo být moc časté, protože to vývoj neurychlí. Již od narození se miminka učí nápodobou a jsou od přírody zvídavá, takže chtějí dělat pokroky a poznávat nové věci, nové pohyby, chtějí se naučit to, co umí rodiče. Začínají se zvedáním hlavičky, prvním vzpřímením, druhým vzpřímením atd., až se jim povede postavit na obě chodidla. Následně chtějí dosáhnout na předměty kolem nich, tak začnou obcházet nábytek. Tím si opět zpevňují všechny potřebné svaly a pak až si budou jisté, vyrazí bez držení. U každého dítěte to trvá jinak dlouhou dobu a my bychom na ně neměli spěchat. Vše má svůj čas, některé děti začnou samostatně chodit již před prvními narozeninami, jiné se odhodlají až v roce a půl. Oboje je v pořádku.
Můžete závidět sousedce od vedle, že její Pepík už dávno chodí a vaše Anička sotva leze po čtyřech. Pokud ale Anička prochází správně a postupně psychomotorickým vývojem, pak je to v pořádku a potřebuje delší čas, aby se postavila a začala s prvními krůčky. Je možné, že Pepík nebude mluvit ještě ve třech letech, zatímco Anička už bude dávno běhat a zvládat sama říkanky.
Nelámejte si tedy nad tím moc hlavu a dejte tomu čas. No a pokud vám bude někdo nabízet chodítko, ať už jako dárek či vám ho bude chtít přenechat po svých dětech, tak s úsměvem odmítněte. A pokud přeci jen chodítko máte, pak ho pošlete o dům dál.
